Islandský večer – Pocta Islandu, Sága o sv. Olavu

Hlavní stránka / Islandská sekce / Články o Islandu / Islandský večer – Pocta Islandu, Sága o sv. Olavu

28.4.1998

Islandský večer – Pocta Islandu, Sága o sv. Olavu Islandský večer – kulturní pořad brněnské pobočky Severské společnosti, který sestal vměstě Brně již tradicí, přilákal letos kromě stálých návštěvníků imnoho dalších mladých zájemců. Možná, že to bylo tím, že sekonal vkoncertním sále konzervatoře, nepochybně však zapůsobil ijeho atraktivní program. Pod záštitou generálního honorárního konzula Islandu vČeské republice pana óríra Gunnarssona, který byl osobně přítomen ismanželkou, slibovalo islandsko-české literárně hudební setkání opravdu zajímavé zážitky.

Průvodcem celého pořadu byl opět historik, člen Klubu moravských skladatelů a předseda Islandské sekce brněnské pobočky Severské společnosti Dr. Richard Mayer. Úvodem připomněl některá kulturní výročí Islandu a Skandinávie. Letos je tomu např. 1900 let od nástupu římského císaře Trajána, za jehož vlády začali antičtí kupci pronikat až do Skandinávie. Jejich zeměpisné poznatky o severu Evropy se pak objevily na mapě Claudia Ptolemaia. Na tento rok připadá i 850. výročí smrti Ariho Moudrého, jednoho ze zakladateli islandské středověké učenosti, který napsal i řadu ság. Sběratelem a zachráncem rukopisů ság byl Árni Magnússon (335. výročí narození). Stal se prvním islandským profesorem archeologie a filozofie na kodaňské univerzitě a patří mezi zakladatele nordistiky. Richard Mayer dále připomněl historické vztahy mezi Skandinávií a městem Brnem. Například Eliška Rejčka, zakladatelka starobrněnského kláštera, pocházela po své matce z rodu švédských králů. Známá je také královna Dagmar, Přemyslovna provdaná za dánského krále Valdemara II.

První části Večera dominovala Sága o sv. Olavu (norském králi) od vrcholného představitele středověké islandské literatury Snorriho Sturlusona (1178-1241) v důstojném a poutavém přednesu herce Jiřího Brože. Jedna z nejznámějších islandských ság nás přenesla do dob christianizace Norska v 11. století. Posluchače zaujalo, že král Olav, který dbal o mravní a duchovní povznesení svého lidu, používal v hlásáni evangelia svým poddaným metod polemiky a diskuse. Zakázal také dobyvatelské a kořistnické výpravy, kterými jeho velmoži drancovali okolní země. I v dalších úryvcích popisujících jeho zázračné léčitelství se jevil spíše jako moudrý otec než tvrdý vládce. Bohužel však, jak je tomu v dějinách častým úkazem, i na středověkém Severu se dobré snahy nesetkaly vždy s pochopením, a král Olav končí násilnou smrtí z rukou svých odpůrců. Sága to popisuje následovně: „Příčina vzpoury tkvěla právě v tom, že nedovedli snést jeho spravedlivost. Ale sv. Olav chtěl raději ztratit království než soudit nespravedlivě”. Jakou inspiraci by si z tohoto starobylého krále mohla vzít dnešní doba. Není divu, že král Olav se stal norským i islandským (a vůbec skandinávským) národním světcem. Přímo symbolickým se jeví v této souvislosti i osud autora ságy Snorriho Sturlusona, který se také věnoval politice a byl roku 1241 zavražděn intrikány.

Čtení Ságy o sv. Olavu bylo zasazeno do hudebního rámce tvořeného díly současných brněnských skladatelů Gustava Křivinky, Dalibora Spilky a Jiřího Matyse pro sólový klarinet. Jejich interpretace se ujal mladý brněnský umělec Vít Spilka. Jeho sytý, jasný tón klarinetu navodil vhodnou atmosféru.

Po přestávce čekalo posluchače hudební dílo Richarda Mayera s názvem I. komorní symfonie Drama musicum sine verbis – Chronicon mundi pro housle a dechové kvinteto. Ústřední myšlenkou této části je chorál, který symbolizuje duchovní úsilí sv. Olava o povznesení země, jak to popisují islandské a skandinávské ságy.

Richard Mayer se zabývá již dlouhou dobu dějinami i kulturou Skandinávie a Island se stal zdrojem jeho inspirace. K blížícímu se 1000. výročí přijetí křesťanství na Islandu zkomponoval dílo Magna Missa Millena Islandica pro sbor, sóla, velký orchestr, varhany a vypravěče.

Vzhledem k tomu, že koncert se konal téměř v předvečer 50. narozenin Richarda Mayera, bylo provedení tohoto díla jeho výbornou kompoziční prezentací.

Po doznění uměleckých zážitků poděkoval pan Þórír Gunnarsson Richardu Mayerovi za jeho práci a věnoval mu symbolický dárek – výrobek z islandské lávy. S publikem se pak rozloučil další významný host večera pan H. Johansson, literát a předseda spolku Islanďanů ve Vídni.

Závěrem je třeba ze tento výjimečný večer poděkovat i lidem, kteří se o něj zasloužili svým sponzorským příspěvkem – pan Jech z Teplic, firma FLUOKOV Teplice, nadace OSA a Dominik Svoboda – obchod ovoce-zelenina na Kobližné ulici v Brně.

Doufejme jen, že mimořádné úspěšná tradice Islandských večerů bude pokračovat v Brně i v následujících letech.

Sekce: Články a fotografie z činnosti | Články o Islandu   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Fotografie k článku

Dr. Richard Mayer, předseda Islandské sekce brněnské pobočky zahajuje Islandský večer

Dr. Richard Mayer, předseda Islandské sekce brněnské pobočky zahajuje Islandský večer

Konzul Islandské republiky pan Þórír Gunnarsson předává Dr. Richardu Mayerovi dárek za jeho propagaci Islandu.

Konzul Islandské republiky pan Þórír Gunnarsson předává Dr. Richardu Mayerovi dárek za jeho propagaci Islandu.




RSS kanál  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

 

Všechna práva vyhrazena © 2019 NETservis s.r.o.