Helena Kadečková: Soumrak bohů

Hlavní stránka / Články a fotografie z činnosti / Helena Kadečková: Soumrak bohů

23.11.1998

V pondělí 23. listopadu uspořádala Islandská sekce Severské společnosti v pražském Klubu Lávka letošní poslední akci, na které uvedla novou knihu doc. Heleny Kadečkové Soumrak bohů. Knihu vydalo v září nakladatelství Aurora.

Už v dřívějších letech měli návštěvníci islandských večerů v Praze možnost se seznámit s vynikajícími překlady této naší přední nordistky – knihou Gudbergur Bergssona Labuť a Frídy Á. Sigurdardóttir Zatím co plyne noc. Nejnovější kniha Soumrak bohů s podtitilkem Severské mýty a báje však není obvyklým překladem, ale vlastním poutavým převyprávěním dvou islandských mytologických rukopisů ze 13. století (Starší Edda a Mladší nebo Snorriho Edda).

V pořadu, který moderovala vedoucí Islandské sekce doc. Lidmila Němcová, autorka nejprve účastníky seznámila se základy severské mytologie a jejími projevy v islandském písemnictví. Mladá výtvarnice Klára Folvarská-Roseová pohovořila o svých tvůrčích zážitcích s ilustrací knihy Soumrak bohů, při níž použila osobité výtvarné techniky. Šlo o její první práci s náměty severské mytologie.

Na severské mytologii je vlastně nejzajímavější to, že se vůbec dochovala.

Mýty se mezi starými národy šířily výhradně ústním podáním. V dobách pohanských bohů, mýtů a pověr lidé neuměli číst a psát, neznali písmo. To jim přineslo teprve křesťanství. Ovšem s křesťanstvím přišlo potlačení barbarských zvyků a zapomnění starých bájí a mýtů, takže v dobách, kdy se lidé naučili psát, již staré báje a mýty zapomněli. Severská mytologie vlastně vysvětluje věci, které nás obklopují, vysvětluje co je den, noc, jak vznikl člověk, co je duha, co je déšť, co se stane s člověkem po smrti. My si na tyto otázky odpovídáme vědou, filozofií, křesťanskou vírou. Staré národy si odpovídaly mýty.

Řada bohů je společná pro všechny germánské kmeny. Jejich jména jsou uctívána dodnes a objevují se na místech, kde by je nikdo neočekával. Například dny v týdnu – středa je zasvěcena Odinovi, čtvrtek pak Donarovi. Jména bohů se hojně vyskytují i v křestních i místních jménech (Odensee).

Není však zcela pravdou, že by se stará mytologie vůbec nedochovala. Jsou výjimky – Řekové a Římané uměli psát, ostatně to nebyli žádní barbaři. Druhou výjimkou jsou Irové – náruživí písaři. Ale jejich mytologie byla sepsána až v době, kdy křesťanství vše válcovalo.

Další výjimku tvoří seveřané, zvláště pak Islanďané. Křesťanství přijali na přelomu tisíciletí, víceméně z pragmatických důvodů. Bránili se tím především před věrozvěsty z Norska. Pohanství pěstovali dál a z křesťanství si vybírali jen to, co se jim hodilo. Například písmo. Ve 13. století nastal na Islandu velký rozkvět písemnictví – byly sepsány mýty dosud tradované jen ústním podáním. Byly sepsány ve formě básní, neboť se dochovaly jako písně a ódy. Tak vznikla starší Edda, dvacet devět zaznamenaných básní.

V té době žijící Snorri Sturluson převyprávěl mytologické písně starší Eddy do prozaické Eddy (někdy nazývané Mladší Edda). Doc. Kadečková dala obě Eddy dohromady a úspěšně a čtivě je převyprávěla do češtiny.

V další části pořadu přečetl z knihy dvě kapitoly Karel Richter. V jeho výrazném přednesu vynikla také krásná čeština, pro autorku tak typická. Úryvky byly vhodně proloženy reprodukovanou islandskou hudbou.

V závěru besedy doc. Kadečková odpověděla ještě na několik dotazů z publika. Pan Þórír Gunnarsson, honorární islandský konsul v Praze, který se pořadu účastnil i se svojí chotí, vřele poděkoval autorce za její nové dílo.

Několik účastníků si mohlo knihu Soumrak bohů zakoupit na místě. Protože ne všechny hodnotné knihy nacházejí vždy snadnou cestu ke svým čtenářům, upozorňujeme na možnost opatřit si novou knihu paní docentky Kadečkové v knihkupectví v Opletalově ulici v Praze (doporučená cena 229 Kč). Kniha může také být vhodným vánočním dárkem pro Vaše příbuzné a přátele – příznivce Severu.

Helena Kadečková (nar. 1932) je docentkou severských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vystudovala germanistiku a nordistiku na této fakultě a islandštinu na univerzitě v Reykjavíku. Zabývá se výzkumem a překládáním norské a islandské literatury. Zvláštní pozornost věnuje mytologii a skandinávskému středověku. Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynlinzích, Eddu Snorriho Sturlusona (1988) a Příběh Amleta, prince jutského z dánské kroniky Saxa Grammatika (1966). Roku 1971 vydala knížku pro děti Ódi, tvůj kamarád z Islandu.
Helena Kadečková je nositelkou norského Řádu sv. Olava a islandského řádu získaného za rozvoj islandské kultury v zahraničí. 

Sekce: Články a fotografie z činnosti | Články o Islandu   |   Tisk   |   Poslat článek známému


RSS kanál  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

 

Všechna práva vyhrazena © 2019 NETservis s.r.o.