Pět let po Stiegovi
Hlavní stránka / Články a fotografie z činnosti / Pět let po Stiegovi30.9.2009
„Psal jsem ty knihy jen tak pro radost,“ řekl druhý nejprodávanější autor beletrie na světě za rok 2008 Karl Stig-Erland Larsson jen čtrnáct dní před svou smrtí. Za pouhých pět let od té doby se jeho knih prodalo již více než 20 milionů. I čeští čtenáři už propadli tomu, čemu knihkupci říkají Larssonmania.
Novinář a spisovatel, který se narodil 15. srpna 1954 nedaleko města Skellefteå v severním Švédsku, stihl před svou smrtí „jen tak pro radost“ napsat tři romány, které se okamžitě staly celosvětovými bestsellery. Pod jménem Stieg Larsson mu v Česku vyšel v srpnu druhý díl trilogie Milénium Dívka, která si hrála s ohněm (Flickan som lekte med elden). Ještě v říjnu se kniha držela na nejvyšší příčce žebříčku prodejnosti. Hned po něm se umístil autorův první bestseller, Muži, kteří nenávidí ženy (Män som hatar kvinnor). Poslední díl trilogie u nás vyjde v květnu příštího roku pod názvem Ztracené vzdušné zámky (Luftslottet som sprängdes).
Detektivní příběh o novináři Mikaelu Blomkvistovi a svéhlavé Lisbeth Salanderové je ale trilogií možná pouze nešťastnou náhodou. Spekuluje se totiž o tom, že autor si již dříve sám pro sebe načrtl několik pokračování „trilogie“. Mělo se jednat až o šest dalších knih.
Padesátiletý beletrista zemřel ve Stockholmu 9. listopadu 2004 na těžký infarkt. Je to sice již déle než pět let, přesto stále panují neshody ohledně jeho dědictví. Autor napsal neověřenou poslední vůli, která je považována za neplatnou. Jeho životní partnerka Eva Gabrielssonová, kterou si nikdy nevzal, tak nemá nárok na dědictví. S Larssonem žila přes třicet let, ale podle švédských zákonů ani přesto nesmí dědit. Majetek a autorská práva tedy připadly autorově rodině – otci a bratrovi, se kterými se teď Gabrielssonová soudí. Počátkem listopadu jí dědici nabídli 20 milionů švédských korun (asi 50 milionů Kč) za to, že ukončí proces a nebude již o dědictví usilovat. Larssonovi fanoušci dokonce založili organizaci na finanční podporu Gabrielssonové – vybírají peníze, které pokryjí její výdaje za soudní proces. Ta mezitím chystá vydat vlastní knihu o dění po partnerově smrti Rok po Stiegovi.
Jako jeden z důvodů, proč se s Larssonem nikdy nevzali, uvádí Gabrielssonová strach o vlastní bezpečí. Autor totiž pomáhal v roce 1995 založit organizaci Expo a s ní i stejnojmenný časopis, ve kterém později pracoval jako šéfredaktor. Čtvrtletník vychází i nyní, obsahuje převážně investigativní články na téma nacionalismu, rasismu, nedemokratického a antisemitistického smýšlení. Důrazně vystupuje proti extremistickým pravicovým hnutím. Vzhledem k práci pro tuto organizaci vyhrožovali Larssonovi jeho názoroví odpůrci několikrát smrtí. V případě sňatku by manželé museli podle švédských zákonů zveřejnit svou trvalou adresu, což si autor nepřál.
Kromě práce pro Expo byl Larsson zpočátku politickým aktivistou za Kommunistiska Arbetareförbundet (Komunistickou dělnickou ligu), pracoval jako fotograf, editor trockistického Fjärde internationalen a dopisovatelem pro týdeník Internationalen. Na rok se stal předsedou největšího švédského fanklubu science fiction. V letech 1977–1999 působil jako grafik v největší tiskové agentuře ve Skandinávii Tidningarnas Telegrambyrå. Právě zde se v 90. letech zrodila myšlenka psát Milénium.
Na motivy trilogie natočil dánský režisér Niels Arden Oplev tři navazující filmy. První z nich měl ve Švédsku premiéru v lednu letošního roku, druhý byl do kin uveden v září. Premiéra poslední části ve Švédsku proběhla v listopadu, v ostatních severských zemích bude film představen v lednu 2010.
Autor: Jana Černá | Sekce: Články a fotografie z činnosti | Články o Švédsku | Tisk | Poslat článek známému
Fotografie k článku
|
