Články a fotografie z činnosti, články, události Severu

středa 2. prosince 2009, 17.30 hod. do 18.30 hod. místnost 319, dům Českého svazu VTS, Novotného lávka 5, Praha 1 Beseda s J. E. paní Catherine von Heidenstam, velvyslankyní Švédska v Praze na téma ŠVÉDSKÉ ZKUŠENOSTI S PŘEDSEDNICTVÍM EVROPSKÉ UNII. Tlumočení ze švédštiny do češtiny a naopak zajištěno. Připravila Švédská sekce Severské společnosti. více

Stává se již tradicí, že literatura s islandskou tématikou nachází své místo na setkáních Severské společnosti. V listopadu bylo uvedeno na čtenářský trh nové číslo časopisu PLAV věnované staroseverštině: Soumrak Bohů. Islandská sekce proto už dne 25. listopadu 2009 organizovala v domě ČVTS v Praze prezentaci tohoto čísla. Uvedený pořad iniciovala vedoucí sekce Lidmila Němcová s redaktorem časopisu Lukášem Novosádem už při letním setkání na festivalu Šrámkova Sobotka. Vedle nadšenců pro Sever přišli na něj i někteří známí překladatelé severských jazyků. více

Když Němci podepsali v Remeši 7. května 1945 bezpodmínečnou kapitulaci, měli ještě norské hlavní město Oslo pod kontrolou. V tamějším královském paláci seděl předseda okupační vlády Vidkun Quisling. Měl k dispozici letadlo. Mohl zemi opustit. Odmítl. Chtěl přesvědčit vítěze, že pravdu má on. více

Pořádá: CK Scandia-Czech Tour z Jablonce nad Nisou Termín: 21. až 29. června 2010 (včetně cesty autobusem) Ubytování: ve dvoulůžkových (16x) a čtyřlůžkových (2x) pokojích v penzionu Annaberg (jezero Svansjö) ve městečku Bottnaryd, poblíž Jönköpingu. Ubytovací zařízení provozuje CK Scandia-Czech Tour a je možné tam pořídit další občerstvení na naše milé malé české korunky. více

Islanďané mají k literatuře velmi úzký a vřelý vztah už od osídlení země v 9. století. Kulturní dědictví tohoto mikronároda, především středověké rukopisy, je dodnes jedním z proklamovaných pilířů jeho národní identity. Staroislandské ságy patří nejen mezi povinnou školní četbu, ale dodnes je rádi čtou všichni Islanďané bez ohledu na vzdělání či profesi. Živý je i zájem o současnou tvorbu. Proto o sobě Islanďané dodnes rádi a poněkud sebezahleděně hovoří jako o „literárním národu“. Zlí jazykové toto tvrzení jedovatě parodují a prohlašují, že jsou spíše „knižním národem“ v narážce na obrovskou záplavu nových titulů, která každoročně vychází, a logicky i jejich kolísající literární hodnotu. V kvantu současné knižní produkce se čtenář pochopitelně orientuje jen těžko. Důvodem není jen krátká časová vzdálenost, která od ní literární kritiky a historiky dělí. Nejnovější díla se vyznačují mnohem větší pestrostí a stylovou i tematickou různorodostí než v minulosti. více

Vysokorychlostní internetové připojení ve Finsku jako v první zemi na světě povýšilo na občanské právo. Vláda schválila zákon, který stanoví, že každý občan pětimilionové země musí mít zaručen přístup k Internetu o minimální rychlosti jednoho megabitu za sekundu. více

Od vyhlášení nezávislosti dne 6. prosince 1917 Finsko ušlo svých 92 let se ctí a v posledních letech v nebývalé prosperitě. více

Dne 6. prosince, kdy v Čechách slavíme Mikuláše, oslaví naši finští přátelé stání svátek, 92. výročí vzniku Finské republiky. více

Dne 10. listopadu 2009 uspořádala Islandská sekce setkání s významným profesorem, literárním historikem, srovnávacím jazykovědcem, slavistou, baltistou a vzácným člověkem – dnes již téměř 90tiletým nevidomým dr. Radegastem Parolkem. více

Letos slaví Norsko 150. výročí narození Knuta Hamsuna (1859–1952), a to nejen v přeneseném slova smyslu, ale doslova: norský stát na oslavy přispěl poměrně velkou částkou a zapojena je do nich řada měst a státních institucí. Už tento fakt je sám o sobě pozoruhodný. Velká část Norů sice dodnes považuje Hamsuna za největšího prozaika své země, nicméně vzhledem k jeho otevřené podpoře Německa během druhé světové války byly jakékoliv větší hamsunovské oslavy s příliš okatou podporou státu dlouho nemyslitelné. více

Téměř 900 let od svého vzniku se na místo původu nakrátko vrací slavné Olomoucké horologium. Stejně jako Ďáblovu bibli, kterou mohli zájemci obdivovat od září 2007 do března 2008 v Praze, i Horologium zapůjčila stockholmská Královská knihovna. Unikátní středověký rukopis, nazývaný též Olomoucký kolektář, totiž během třicetileté války ukořistila švédská armáda. více

Několik vynikajících českých sportovců zazářilo v zemi milující sport a sportem žijící – ve Finsku, v době dřívější i nedávno minulé. Dodnes je na olympijském stadionu v Helsinkách obrovská fotografie Emila Zátopka, olympijského vítěze z roku 1952. Vzpomíná se také na jeho ženu Danu, olympijskou vítězku v hodu oštěpem. Nezapomenutelný je i Gustav Bubník, hokejový trenér finského národního mužstva, který působil v Tampere, a v neposlední řadě se vzpomíná rovněž na Dr. Jana Eysselta. více