Články a fotografie z činnosti, články, události Severu

neděle 13. prosince 2009, 15.00 hod. do 18.00 hod. Setkání se koná na lodi Czechia, nástup v přístavišti Na Františku, Praha 1 u Štefánkova mostu Na palubě při tradičním programu přivítáme Lucii a její družinu, setkáte s ostatními přáteli Severu, připijeme si glöggem a pobavíme se. více

úterý 8. prosince 2009, 17.30 hod.; vstup volný Pořádá Severská společnost, místnost 318, dům Českého svazu VTS, Novotného lávka 5, Praha 1 Beseduje Yngvar Brenna. Přednáška spojená s následující besedou o norských reáliích. Připravte si, prosím, dotazy, týkající se života v Norsku. Připravila Norská sekce Severské společnosti. více

středa 2. prosince 2009, 17.30 hod. do 18.30 hod. místnost 319, dům Českého svazu VTS, Novotného lávka 5, Praha 1 Beseda s J. E. paní Catherine von Heidenstam, velvyslankyní Švédska v Praze na téma ŠVÉDSKÉ ZKUŠENOSTI S PŘEDSEDNICTVÍM EVROPSKÉ UNII. Tlumočení ze švédštiny do češtiny a naopak zajištěno. Připravila Švédská sekce Severské společnosti. více

Stává se již tradicí, že literatura s islandskou tématikou nachází své místo na setkáních Severské společnosti. V listopadu bylo uvedeno na čtenářský trh nové číslo časopisu PLAV věnované staroseverštině: Soumrak Bohů. Islandská sekce proto už dne 25. listopadu 2009 organizovala v domě ČVTS v Praze prezentaci tohoto čísla. Uvedený pořad iniciovala vedoucí sekce Lidmila Němcová s redaktorem časopisu Lukášem Novosádem už při letním setkání na festivalu Šrámkova Sobotka. Vedle nadšenců pro Sever přišli na něj i někteří známí překladatelé severských jazyků. více

Když Němci podepsali v Remeši 7. května 1945 bezpodmínečnou kapitulaci, měli ještě norské hlavní město Oslo pod kontrolou. V tamějším královském paláci seděl předseda okupační vlády Vidkun Quisling. Měl k dispozici letadlo. Mohl zemi opustit. Odmítl. Chtěl přesvědčit vítěze, že pravdu má on. více

Pořádá: CK Scandia-Czech Tour z Jablonce nad Nisou Termín: 21. až 29. června 2010 (včetně cesty autobusem) Ubytování: ve dvoulůžkových (16x) a čtyřlůžkových (2x) pokojích v penzionu Annaberg (jezero Svansjö) ve městečku Bottnaryd, poblíž Jönköpingu. Ubytovací zařízení provozuje CK Scandia-Czech Tour a je možné tam pořídit další občerstvení na naše milé malé české korunky. více

Islanďané mají k literatuře velmi úzký a vřelý vztah už od osídlení země v 9. století. Kulturní dědictví tohoto mikronároda, především středověké rukopisy, je dodnes jedním z proklamovaných pilířů jeho národní identity. Staroislandské ságy patří nejen mezi povinnou školní četbu, ale dodnes je rádi čtou všichni Islanďané bez ohledu na vzdělání či profesi. Živý je i zájem o současnou tvorbu. Proto o sobě Islanďané dodnes rádi a poněkud sebezahleděně hovoří jako o „literárním národu“. Zlí jazykové toto tvrzení jedovatě parodují a prohlašují, že jsou spíše „knižním národem“ v narážce na obrovskou záplavu nových titulů, která každoročně vychází, a logicky i jejich kolísající literární hodnotu. V kvantu současné knižní produkce se čtenář pochopitelně orientuje jen těžko. Důvodem není jen krátká časová vzdálenost, která od ní literární kritiky a historiky dělí. Nejnovější díla se vyznačují mnohem větší pestrostí a stylovou i tematickou různorodostí než v minulosti. více

Vysokorychlostní internetové připojení ve Finsku jako v první zemi na světě povýšilo na občanské právo. Vláda schválila zákon, který stanoví, že každý občan pětimilionové země musí mít zaručen přístup k Internetu o minimální rychlosti jednoho megabitu za sekundu. více

Od vyhlášení nezávislosti dne 6. prosince 1917 Finsko ušlo svých 92 let se ctí a v posledních letech v nebývalé prosperitě. více

Dne 6. prosince, kdy v Čechách slavíme Mikuláše, oslaví naši finští přátelé stání svátek, 92. výročí vzniku Finské republiky. více

Dne 10. listopadu 2009 uspořádala Islandská sekce setkání s významným profesorem, literárním historikem, srovnávacím jazykovědcem, slavistou, baltistou a vzácným člověkem – dnes již téměř 90tiletým nevidomým dr. Radegastem Parolkem. více

Letos slaví Norsko 150. výročí narození Knuta Hamsuna (1859–1952), a to nejen v přeneseném slova smyslu, ale doslova: norský stát na oslavy přispěl poměrně velkou částkou a zapojena je do nich řada měst a státních institucí. Už tento fakt je sám o sobě pozoruhodný. Velká část Norů sice dodnes považuje Hamsuna za největšího prozaika své země, nicméně vzhledem k jeho otevřené podpoře Německa během druhé světové války byly jakékoliv větší hamsunovské oslavy s příliš okatou podporou státu dlouho nemyslitelné. více